Podporuje mojeID


Rez Hrušňová

Rez Hrušňová je zákeřná houbovitá choroba. (Gymnosporangium sabinae). Jde o dvoubytnou (heteroecická) rez. Choroba má dva intervaly hostitele a mezihostitele. Hostitelem v česku  jde nejčastěji o jalovec: jalovec chvojka, jalovec čínský, ale napadány můžou být i jiným druhem jalovce. Mezihostitelem jsou hrušně. Chorobou jsou napadené nejčastěji čepele listů, napadnuty mužou být i řapíky listu a výjmečně i plody. Jedná se o velmi významné hrušňové a jalovcové onemocnění.

Výskyt: Výskyt je vázan ná místa obou hostitelů. Rez hrušňová je významnou chorobou hrušní a jalovců v daných lokalitách, kde jsou oba hostitelé v blízkosti do 150 až 200 metrů. Existují rozdíly v náchylnosti jednotlivých odrůd hrušní.

Rosolovitá télia rzi na jalovciJuniperus communis.

Příznaky: Na jalovcích se tvoří zduřeniny až znetvořeniny větviček, může se vyskytmout i u  silnějších větví. Během vegetace zasychají a tvoří se strupy a rány, které mohou být napadány dalšími patogeny. Poškozen je růst a vedení asimilátů. U silněji napadených výhonů odumírají části nad poškozením. Rostliny zakrňují. Silněji napadené, jinak oslabené a staré rostliny mohou uhynout. V místech v okolí napadení, tam kde jsou pletiva poškozena, v zimním období snadněji dochází k poškození celých větví př. vahou sněhu, lámání.

Na povrchu listů hrušní jsou viditelné oranžové až červené oválné skvrny o průměru několika mm. Uprostřed skvrn jsou viditelné černé tečky, spermogonie. Na spodní straně se později tvoří pohárkovité světlehnědé aecidie. Při silnějším výskytu může být poškozeno až 80% listové plochy u hrušně. Jiné zdroje uvádí hranici 30% . Následně je ovlivněna asimilace, vyzrávání pletiv a vývoj plodů. Na plodech hrušní se vyskytují deformace. Aecidie vyrůstají i na plodech.

Hrušně mají celkově slabší růst, jsou oslabeny vůči chorobám a škůdcům, vlivem horšího vyzrávání pletiv může snáze docházet k namrzání.

Výskyt: houba rezy hrušňové jedná se o dvoubytnou rez. Houba přezimuje na jalovcích v podhoubí. Jaro, duben až květen vyrůstají borce za sucha prašivé, za vlhka rosolovité oranžovožluté útvary, v místech se uvolňují vytrusy hub. - teliospory. Tyto spory napadají hrušně. Teliospory klíčí a bazidiospory infikují hostitelskou rostlinu, listy, větvičky a plody. Především na listech a výjimečně i na letorostech a plodech hrušní se pak počátkem léta počínají vytvářejí výrazné skvrny, které jsou na vrchní straně oranžové, později červeně lemované. Na spodní straně listu, vyrůstají aecie a uvolněné aeciospory zpětně infikují jalovce. Na jalovcích se v místech napadení tvoří zduřeniny na borce.

Prevence: Dodržení bezpečnostních vzdálenosti mezi jalovcem a hruškou 150 až 200 m. Možnou prevencí je i výběr rezistetních odrůd  a kultivatoru hrušní.

Ošetření při výskytu: Nanášení přípravku v postřikovačích př.  Marolex.Druh postřiku  proti strupovitosti  jabloní  a hrušňí s dobrou účinnosti proti rzi. Chemické ošetření před květnem a v krátké dobe po odkvetnutí  jablek a hrušňí. U hrušní je vhodný postřik fungicidy. U jalovců mechanické odstraněnění výhonu. Odstraněním řezem  může u jalovce způsobit větší poškození  než choroba. Hluboký řez u staré rostliny více trpí  ložiskovým výskytem rzi  na zůstavajících výhonech, špatně se obnovuje  a kazí funkce okrasné zeleně. Hrušně  lze chránit fungicidními prostředky  možné jsou i přípravky proti strupovitosti.


 


NÁZORY A DOTAZY NÁVŠTĚVNÍKŮ

wikisummaries glass castle
SailipFuh
15.05.2017 08:47

 

YzZiM